Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

Poslední dochované
roubené stavení v historickém centru města


stálé expozice
(loutky, múzické dějiny města)
a krátkodobé výstavy


V Hradbách 185
(vedle gymnázia)

PO - NE 10 - 12, 13 - 17

telefon 601 385 123
roubenka@knihovna-rakovnik.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 7. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky, na východě zpočátku až zataženo s doznívajícím deštěm. Denní teploty 25 až 29°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Obsah

Gymnázium Zikmunda Wintra

Gymnázium Zikmunda Wintra v Rakovníku zaujímá v tuzemských dějinách školství významné postavení. Vzniklo totiž v roce 1833 jako první reálná škola v Čechách. Reálné školy představovaly jakousi kombinaci dnešních gymnázií s odbornými učilišti, nový typ školy, jejíž absolventi měli svým vzděláním a znalostmi lépe vyhovovat praktickým potřebám rozmáhající se průmyslové výroby, lesnictví, zemědělství, dopravy nebo obchodu. Reálné školy přizpůsobovaly obsah výuky lokálním hospodářským poměrům a požadavkům, a tak tomu bylo i v Rakovníce, kde reálka připravovala své studenty především k budoucímu uplatnění v zemědělské a lesnické výrobě, dvou tehdy stěžejních hospodářských odvětví zdejšího kraje.

Vznik reálky umožnil nebývale štědrý dar arcibiskupa Leopolda Chlumčanského, který věnoval značnou sumu peněz na založení dvou reálných škol, jedné v Liberci, druhé v Rakovníku. Rakovník jako sídlo druhé z reálek zvolil arcibiskup Chlumčanský na přímluvu svého právního rádce a blízkého přítele, doktora práv a nadšeného archeologa Matyáše Kaliny z Jäthensteinu, vlastníka panství Zvíkovec nedaleko Rakovníka.

Pedagogický sbor reálky tvořili zpočátku duchovní piaristického řádu, později premonstráti, vyučovací řečí byla až do roku 1866 němčina. Od roku 1872 vyučoval na škole světský profesorský sbor. K transformaci reálné školy na gymnázium došlo v roce 1936. Od roku 1937 nese rakovnické gymnázium jméno Zikmunda Wintra, svého nejslavnějšího pedagoga. Jeho bystu od sochaře Josefa Fojtíka najdete na nádvoří Muzea T. G. M.

V pedagogickém sboru školy působila v minulosti plejáda vynikajících osobností, mj. zmíněný historik a spisovatel Zikmund Winter, hudební skladatel Jan Pavel Martinovský, malíři Rudolf Puchold a František Lexa, geolog a paleontolog Jan Kušta nebo autor populárních dobrodružných románů z přírody Stanislav Reiniš. Na škole studovalo mnoho pozdějších vynikajících reprezentantů vědy, průmyslu i umění, mj. operní pěvci Eugen Gura a Karel Burian, chemik a pomolog František Herles, sochař Celda Klouček, malíři Václav Rabas a Pravoslav Kotík, spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová, architekti Ladislav Machoň a Eduard Sochor, armádní generál Antonín Hasal a mnozí další.