Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

Poslední dochované
roubené stavení v historickém centru města


stálé expozice
(loutky, múzické dějiny města)
a krátkodobé výstavy


V Hradbách 185
(vedle gymnázia)

PO - NE 10 - 12, 13 - 17

telefon 601 385 123
roubenka@knihovna-rakovnik.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

15. 12. 2017

oblacnosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky, od 400m srážky sněhové, od západu postupně až polojasno. Denní teploty 2 až 6°C. Noční teploty 0 až -4°C.

Obsah

Rabasova galerie  

Krajinu kolem rodných Krušovic charakterizoval malíř Václav Rabas jako „nejchudší jeviště nejprostšího kousku země“. Jeho obrazy ovšem ukazují něco docela jiného. Netušenou krásu a barvitost zdánlivě jednotvárné krajiny, složené z polí a chmelnic. Rodný kraj se Rabasovi stal celoživotním zřídlem tvůrčí inspirace a nejčastějším námětem jeho pláten. Nejsou to pouhé malířské záznamy skutečnosti. Rabasovy krajiny jsou především obrazem malířovy duše. Někdy tlumeně melancholické, jindy sytě jásavé, občas zastřené temnotou stesku jako na slavném plátně Vzpomínka na maminku z roku 1914. Václav Rabas kreslil a maloval od dětství. Práce, které vytvořil v hodinách kreslení na rakovnické reálce, si jeho profesoři uschovávali jako vzácné relikvie budoucího mistra, kterým se skutečně stal. Na sajdkárovém motocyklu Indian vyrážel ze svého domu Nový Svět u Krušovic vyzbrojen malířským náčiním do blízkých i vzdálenějších končin a tváří v tvář krajině své duše tvořil obrazy, které patří k vrcholným dílům české krajinomalby. V roce 1945 byl mezi prvními jmenován za svůj mimořádný přínos k obohacení české kultury Národním umělcem.

Obraz Vzpomínka na maminku a další slavná Rabasova plátna (Krušovická kopanina, Krajina v červenci, Včelařské zátiší atd.) jsou vystaveny ve stálé expozici Rabasovy galerie v Rakovníku ve Vysoké ulici čp. 232. 

Dům čp. 232 je bývalá židovská škola. Na dům bezprostředně navazuje bývalá barokní synagoga, která v současnosti slouží jako koncertní Heroldova síň, pojmenovaná podle slavného rakovnického rodáka, violisty Jiřího Herolda (1875-1934; jeho rodný dům na rohu Vysoké a Palackého ulice označuje pamětní deska). Synagoga je přístupná v rámci prohlídky Rabasovy galerie. Na protější straně ulice stojí rodný dům operního pěvce Emila Buriana (1876-1926) s pamětní deskou od rakovnického sochaře Miroslava Pangráce. Po zdařilé adaptaci slouží objekt jako moderní výstavní prostor k prezentaci současného umění (Nová síň pod Vysokou bránou).

Zakladatelem židovské školy na místě domu čp. 232 byl ve druhé polovině 18. století Enoch Perutz, přímý prapředek spisovatele Lea Perutze (1882-1957), který mezi světovými válkami patřil celosvětově k nejčtenějším německy píšícím autorům. Jeho historické romány s přídechem tajemna hltal mimo jiné i Ian Fleming, pozdější stvořitel neohroženého agenta 007. Rodina Perutzů žila v Rakovníku po několik generací, v Rakovníku se narodil i otec Lea Perutze. V hierarchii města zaujímali Perutzové vždy významné postavení, koncem devatenáctého století se podíleli i na správě a řízení města.

Otevírací doba Rabasovy galerie a Nové síně pod Vysokou bránou:
Úterý – pátek 10.00 – 18.00 hodin, sobota a neděle 10.00 – 16.00 hodin