Náměstí

Husovo náměstí

Přesně tři sta devadesát metrů na délku a padesát metrů na šířku. Husovo náměstí v Rakovníku má impozantní rozměry, které ho řadí mezi největší náměstí v České republice. Rozlehlá náměstí jsou vůbec zdejší regionální zvláštností. Náměstí v blízkém městysi Kněževes dokonce svou velikostí překonává i to rakovnické a je dokonce ještě větší než pražské Václavské náměstí. Tato regionální urbanistická kuriozita má svůj historický původ ve 13. století, kdy na území královského loveckého hvozdu v okolí hradu Křivoklátu došlo k založení, respektive novému vytyčení několika měst a vesnic, jejichž společným rysem se stala nebývale prostorná náves či náměstí, dosahující délky až šest set metrů a šířky až sto padesát metrů!

Historické jádro Rakovníka s Husovým náměstím je městskou památkovou zónou. V působivé směsici pamětihodností a architektonických stylů od gotiky až po funkcionalismus vyniká věžatý gotický kostel sv. Bartoloměje (viz Zákostelí), barokní radnice s hodinovou věží a pamětní deskou významného renesančního humanisty a politika, kronikáře stavovského povstání v letech 1547-8, rakovnického rodáka Sixta z Ottersdorfu (†1583), a v neposlední řadě barokní mariánský sloup z roku 1749 s latinskou prosbou zbožných obyvatel Rakovníka k Bohorodičce o ochranu jejich města.

Obdivovanou novodobou dominantou náměstí je funkcionalistický objekt Spořitelny rakovnické od architekta F. A. Libry (1934). Nepřehlédnutelnou budovu s průčelím z leštěného černého kamene v současnosti využívá Komerční banka. Shodou okolností Librova spořitelna přímo sousedí s předchozím sídlem Spořitelny rakovnické (nyní pošta), postaveným v roce 1897 podle projektu místního rodáka, architekta Karla Dondy. Fasádu výstavného nárožního domu zdobí plno půvabných plastických detailů včetně tradičního symbolu spořivosti a pracovitosti – pilné včely. Na mnoha domech na Husově náměstí se setkáte s keramickými fasádami, popřípadě jen keramickými detaily, vyrobenými ve zdejší továrně na výrobu kachlů a obkladaček - šamotce. Je to především dům „Slavia“ (na západním konci náměstí, čp. 53) s fasádou z červených obkladaček (1910) a dům bývalé Okresní hospodářské záložny (nyní Policie ČR; v horní části severní strany náměstí, čp. 116) s fasádou z bílých obkladaček RAKODUR a s plastickou figurální výzdobou, rovněž z produkce šamotky (1936).