Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

Poslední dochované
roubené stavení v historickém centru města


stálé expozice
(loutky, múzické dějiny města)
a krátkodobé výstavy


V Hradbách 185
(vedle gymnázia)

PO - NE 10 - 12, 13 - 17

telefon 601 385 123
roubenka@knihovna-rakovnik.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky. Denní teploty 13 až 17°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Obsah

Osobnosti Rakovníka

Emil Burian (1876-1926)

Operní pěvec evropského věhlasu, barytonista, sólista opery Národního divadla. Rodák z Rakovníka. Mladší bratr světoznámého tenoristy Karla Buriana. Většinu své kariéry působil v pražském Národním divadle, největší úspěchy však sklízel v Chorvatsku (Královská opera v Záhřebu) a především při svých hostováních v Německu, kde zpíval i s proslulým Enricem Carusem.

Karel Burian (1870-1924)

Operní pěvec světového věhlasu, tenorista. Rodák z Rousínova u Rakovníka, vyrůstal v Rakovníku. Trojnásobný laureát titulu Komorní pěvec, nositel řady uměleckých medailí a vyznamenání v Německu, Rakousku, Španělsku a Francii. Proslavil se ve  wagnerovských rolích (Tristan, Tannhäuser, Parsifal) a především jako král Herodes v opeře Richarda Strausse Salomé. Heroda ztvárnil s fenomenálním úspěchem jak při světové premiéře opery v Královské opeře v Drážďanech (1905), tak při prvním uvedení v Paříži i ve Spojených státech. Pravidelně hostoval v newyorské Metropolitní opeře i v londýnské Covent Garden, Paříž ho velebila jako „Krále pěvců“. Je pohřben v Rakovníku.

Bohumil Heinz (1894-1940)

Světově uznávaný rytec poštovních známek a bankovek. Rodák z Rakovníka. Ve třicátých letech vytvořil rytiny pro tři desítky československých poštovních známek. Prostřednictvím anglické tiskárny cenin Thomas de la Rue, se kterou spolupracoval v letech 1933-1939, se jeho rytiny objevily na poštovních známkách a bankovkách mnoha asijských, amerických a afrických zemí včetně Číny, Nového Zélandu nebo Súdánu.

Jiří Herold (1875-1934)

Vynikající violista, profesor komorní hry, skladatel, houslař. Rodák z Rakovníka. Koncertní mistr České filharmonie (1901-2), zakladatel Heroldova pražského smyčcového kvarteta (1902), s nímž sklízel úspěchy po celé Evropě, od roku 1906 člen proslulého Českého kvarteta. Od roku 1922 profesor komorní hry na státní konzervatoři v Praze. Autor převážně drobných skladeb pro violu. Ze záliby se zaobíral houslařstvím, zhotovil přes padesát velmi dobrých nástrojů. Věnoval se též astronomii.

Joža Král (1877-1914)

Malíř, krajinář. Rodák z Rakovníka. Žák krajinářské školy Julia Mařáka a Rudolfa von Ottenfelda na pražské Akademii výtvarných umění. Ceněný je především pro své náladové výjevy večerních měst, soumračných přístavů a potemnělých nádraží, ve kterých dosáhl opravdového mistrovství. Reprodukce jeho prací často přinášely dobové umělecké časopisy, zejména Zlatá Praha. Ta otiskla i soubor kreseb starého Rakovníka (z Vysoké ulice a židovské čtvrti), které slovem doprovodil Zikmund Winter (1909).

Jaroslav Maria (1870-1942)

Spisovatel, dramatik, enfant terrible české literatury 1. poloviny 20. století. Rodák z Rakovníka. Autor dlouhé řady provokativních až pobuřujících psychologických románů a divadelních her, ve kterých demonstroval do krajnosti své filozofické přesvědčení, že člověk není zodpovědný za své činy, neboť je pouhou loutkou, ovládanou vyšší mocí, která navíc v jeho podání vystupuje jako manipulativní, zlomyslná a destruktivní síla. Nástrojem této vyšší moci, která přivádí člověka do záhuby, je obvykle jeho neovladatelný sexuální pud. Za své nejzdařilejší dílo, justiční román Váhy a meč (1928), získal prestižní Jubilejní cenu nakladatelství Aventinum. Stal se obětí nacistických represí po atentátu na protektora Heydricha, zemřel v koncentračním táboře Osvětim.

Franta Nekolný (1907-1990)

Nejslavnější český boxer, zápasil ve velterové váze, později i ve střední váze. Rodák z Rakovníka. Drobný blonďák s plachým úsměvem decimoval soupeře kulometnou frekvencí úderů, která mu vysloužila přezdívku „Česká mlátička“. V amatérském ringu nastoupil během čtyř let k 57 utkáním, 51 vyhrál. V roce 1928 reprezentoval Československo na olympijských hrách v Amsterodamu. Od roku 1930 boxoval profesionálně, z 55 utkání vyhrál 34. Boxoval v Evropě a ve Spojených státech. Po sérii porážek ve střední váhové kategorii v letech 1934-5 ukončil ve svých 28 letech kariéru.

František Otta (1848-1939)

Významný český podnikatel, výrobce mýdla, tvůrce slavné průmyslové značky Otta. Narodil se v Kostelci nad Labem. V roce 1875 odešel z místa dílovedoucího v zavedené pražské mydlárně Demartini a osamostatnil se v Rakovníku. Zpočátku podnikal v pronájmu, od roku 1900 ve vlastní továrně na předměstí. Po odchodu do ústraní v roce 1922 pokračovali v úspěšném rozvoji rodinné firmy jeho tři synové, kteří dovedli podnik až na pozici druhého největšího výrobce mýdla v meziválečném Československu. Vedle mýdla vyráběla firma i kosmetiku nebo margarín. Výrobky značky Otta se vyznačovaly prvotřídní kvalitou a nápaditou propagací, zejména vtipnými reklamními rýmovačkami pro děti, např. „Čáry máry, kočka, výr, na prádlo je Otamýr!“ Ottovo rakovnické bílé mýdlo s rakem je dodnes známým pojmem a synonymem kvality.

Emil Sommerschuh (1866-1920)

Podnikatel, strůjce zlaté éry rakovnické šamotky. Narodil se v Praze. Absolvoval Umělecko-průmyslovou školu. V roce 1892 převzal po otci rodinnou c. k. dvorní továrnu na výrobu kachlových kamen a dalšího keramického zboží, založenou v roce 1760. V roce 1898 spojil svou pražskou firmu s prosperující továrnou na výrobu šamotového zboží a mozaikových dlaždic v Rakovníku, tzv. šamotku, kterou koupil společně se svými příbuznými. Po odprodeji šamotky knížeti Liechtensteinovi v roce 1907 vedl továrnu ve funkci generálního ředitele až do své smrti. V Rakovníku rozvinul  spolupráci s předními výtvarníky, která se při keramické výrobě osvědčila už jeho otci. Organické sepětí keramické výroby a umělecké sféry vyústilo zejména v masivní užívání keramických obkladů v architektuře. Špičkovým příkladem tvůrčího potenciálu rakovnické šamotky v éře Emila Sommerschuha jsou zejména obklady interiérů Obecního domu v Praze (1912) a kavárny hotelu Imperiál v Praze (1914) a také obklad fasády vily Emila Sommerschuha (dnes velvyslanectví státu Izrael), rovněž v Praze (1913). Emil Sommerschuh je vynálezcem řezané mozaiky, výtvarné techniky, která usilovala o přiblížení keramické mozaiky působivému výrazu kostelních vitráží. Obrazy vytvořené touto náročnou technikou se v Česku dochovaly jen vzácně, z toho jeden přímo v Rakovníku (obraz Piety na kostele sv. Bartoloměje).

Zdeněk Štěpánek (1896-1968)

Divadelní a filmový herec, dramatik, scénárista, jedna z nejvýraznějších hereckých osobností českého divadla dvacátého století. Vyrůstal v Rakovníku. Od roku 1921 byl členem činohry pražského Divadla na Vinohradech, od roku 1934 až do své smrti členem Národního divadla. Ztvárnil desítky vážných i komediálních rolí, exceloval mimo jiné jako Cyrano z Bergeracu, král Lear, maršál v Bílé nemoci nebo renesanční bonviván Mikuláš Dačický z Heslova. V roce 1937 zdramatizoval pro jeviště historickou povídku Zikmunda Wintra Nezbedný bakalář. Titulní postavu jedinečně ztvárnil jak při premiéře hry v Rakovníku (1937), tak při uvedení hry v Národním divadle (1941) a nakonec i v úspěšné filmové verzi (1946). Čestný člen Divadelní ochotnické jednoty Tyl v Rakovníku, se kterou příležitostně spolupracoval, Čestný občan města Rakovníka.

Čeněk Vaněček (1879-1946)

Starosta města Rakovníka (1923-1938), ředitel Spořitelny rakovnické (1915-1937), senátor (1929-1935). Rodák z Rakovníka. Zasloužil se o rozkvět Rakovníka. Usiloval o povznesení města na metropoli českého severozápadu, o proměnu Rakovníka ve vzorové moderní město, zejména v oblasti architektury a urbanismu. Na uskutečňování tohoto ambiciózního předsevzetí se podíleli špičkoví architekti a urbanisté, zejména F. A. Libra (mj. komplex budov obchodní školy, spořitelna, Tyršovo koupaliště, úprava Husova náměstí), B. Hübschmann (mj. kasárna, bytové domy), J. Rössler (mj. administrativní budova firmy František Otta, hudební pavilon) nebo zahradní architekt J. Kumpán (mj. úprava městských sadů). Štědrým mecenášem rozvojových projektů města byla Spořitelna rakovnická, vedená Vaněčkem. Přičinil se též o přeložení 301. dělostřeleckého pluku z Jaroměře do Rakovníka (1931) nebo o získání ostatků pěvců bratrů Burianů pro město Rakovník (1931).

Zikmund Winter (1846-1912)

Historik, spisovatel, středoškolský profesor, autor dlouhé řady kulturně-historických studií, zejména o životě v českých městech 16. a na počátku 17. století, historických povídek a novel (Rakovnické obrázky, Pražské obrázky, Rozina Sebranec, Mistr Kampanus atd.).  Narodil se v Praze. V letech 1874-1884 působil jako profesor dějepisu, zeměpisu, češtiny a němčiny na reálné škole v Rakovníku, poté až do svého odchodu do výslužby na Akademickém gymnáziu v Praze. Náměty pro své první kulturně-historické studie a historické povídky čerpal v archivu města Rakovníka. K rakovnickým námětům se vracel i po odchodu do Prahy. Několik jeho beletristických prací ze starého Rakovníka bylo zdramatizováno pro divadlo nebo zfilmováno, především povídka Nezbedný bakalář.


Další osobnosti