Hrady a zámky

Křivoklát

Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých králů, jehož podobu utvářeli Přemyslovci, Lucemburkové i Jagellonci. Hrad se stal velkolepou panovnickou rezidencí, později obávaným vězením, jehož nehostinnost okusil na vlastní kůži i anglický dobrodruh a alchymista Edward Kelley. V 16. století se Křivoklát stal útočištěm tajné lásky arcivévody a následníka rakouského trůnu Ferdinanda Tyrolského a dcery augsburského kupce Filipíny Welserové. Královský sál je druhým největším gotickým sálem v Čechách. Na Křivoklátě se natáčela celá řada tuzemských i zahraničních filmů, mj. Jak se budí princezny, Čarovné dědictví, Anděl Páně, Bratři Grimmové nebo komiksový Wanted.

https://www.hrad-krivoklat.cz/cs

Krakovec

Trosky gotického hradu, v jehož unikátní architektuře se prolíná doznívající éra nedobytných hradů s nastupujícím obdobím pohodlných zámků. Krakovec proslul jako místo posledního pobytu mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice a natáčením filmu Ať žijí duchové! Přístupový most je zhotovený středověkou technologií bez použití jediného hřebíku, novinkou je ojedinělé experimentální zastřešení části hradu.

https://www.hrad-krakovec.cz/cs

Týřov

Trosky mohutného středověkého královského hradu s důmyslným systémem obranných věží. Na Týřově se odehrává známá pověst o dvanácti zakletých dívkách, které střeží poklad, ukrytý v podzemí hradu. Trosky se nacházejí na vysokém skalnatém výběžku nad soutokem řeky Berounky a potoka Oupoř v území Evropsky významné lokality Týřov.

Celoročně volně přístupný. Přístup po turistické trase od Skryjského mostu.

Jenčov

Trosky pravděpodobně nejmenšího středověkého královského hradu v Čechách. Hrad tvořila pouhopouhá jedna malá obytná budova o dvou místnostech a věž. Trosky Jenčova se nacházejí v odlehlém, avšak jedinečném území Národní přírodní rezervace Vůznice.

Celoročně volně přístupný. Přístup po turistické trase ze Sýkořice.

www.jencov.estranky.cz

Džbán

Nepatrné relikty středověkého, pravděpodobně královského loveckého a strážního hradu. Z nevelkého hradu se dochovala část zdiva jedné z věží a torzo obvodových zdí několika nádvorních budov. Džbán je dějištěm řady pověsti o pokladech a strašidlech. Z Mutějovic vede ke Džbánu vlastivědná naučná stezka (začátek před kostelem sv. Václava).  

Celoročně volně přístupný. Přístup po turistické trase z Mutějovic.

Petrohrad

Trosky nevelkého hradu v sousedství zámku Petrohrad (nepřístupný). Areálu hradu vévodí rotundová kaple ze 17. století. V osmnáctém století se trosky hradu staly součástí velkorysé koncepce petrohradského romantického krajinářského parku, který patřil k největším a nejhezčím v Evropě. Pozůstatky válcové věže byly upraveny na vyhlídkový ochoz a na nejvyšším místě hradu vyrostla rázovitá rozhledna v podobě hradní zříceniny. Výhled z Petrohradu patřil a dodnes patří k nejsilnějším zážitkům z návštěvy petrohradského parku.

Celoročně volně přístupný.

Pravda

Trosky hradu z 16. století zasazené do malebné kulisy Přírodního parku Džbán. Nevšední dojem hradu posiluje i druh kamene, použitý při jeho stavbě, a sice bíložlutá opuka, tradiční historický stavební materiál zdejšího regionu. Na hradě Pravda a v jeho nejbližším okolí se odehrává řada pověstí o pokladech, ohnivých zjeveních a strašidlech. V blízkosti hradu se nachází mohutný, pověstmi obestřený Čertův kámen.

Celoročně volně přístupný. Přístupný po turistické trase z Domoušic nebo Pnětluk.

Zámky

Olešná

Olešná je bývalá tvrz, kterou si v roce 1507 nechal postavit rytíř Jiří Birka z Násilé (též Jiří z Ebersdorfu). Ten také na svém panství založil pivovar, který je nyní znovu zprovozněn. Následně byla tvrz přestavěna na renesanční, později barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Rakovník.

Poslední z majitelů z řady šlechty se stal roku 1838 Karel Egon II. Z Furstenbergu, který zámek začal využívat jen k hospodářským účelům. Vlastnil více sídel, mimo jiné i v nedalekých Krušovicích, kam přesunul výrobu piva a v Olešné místo něj zřídil lihovar.

Zámek je jednopatrová trojkřídlá budova. Nádvorní průčelí středního křídla je zdůrazněno trojbokým štítem s hodinami, pod kterým se nachází balkon na kamenných krakorcích se znaky rodu Meravigliů. Pod balkonem je vchod do budovy. Ve vstupní hale začíná dvouramenné schodiště do prvního patra na pilířích s čabrakovými hlavicemi a s kuželkovým zábradlím. Ve stěnách nad schodištěm jsou výklenky pro sochy. V první patře severozápadního křídla se dochovala štuková výzdoba čtyř pokojů a ve východním křídle nástěnné malby zámku a dalších sídel Meravigliů.

Zámeckou budovu původně obklopoval rozsáhlý areál, jehož součástí byl francouzský park, zahrady, sady, ohrada pro výcvik koní a hospodářské budovy.

Z francouzského parku se zachovala řada soch, které jsou v současné době rozestaveny v okolí Olešné a je hovoří se o ní jako o Svaté cestě okolo Olešné.

Zámek od revoluce pro jeho uzavření značně zpustošil. Jeho noví majitelé ho ovšem již začali rekonstruovat a tak bude snad již v blízké době znovu zpřístupněn veřejnosti.

V současné době je možné navštívit při zámku obnovený minipivovar na jehož dvoře se přes léto koná řada kulturních akcí.