Menu
Městské informační centrum Rakovník
Městské informační centrumRakovník

​​Husovo nám. 114

 

Vítejte v královském Rakovníku

Město gotiky, mýdla, keramiky a Nezbedného bakaláře

První filmový záběr z Rakovníka

Snímek z filmu "J. K. Tyl"

V roce 1925 vniklo v Rakovníku několik scén prvního českého velkofilmu, jehož námětem byly osudy Josefa Kajetána Tyla.

Když se Marie Kratochvílová – Čížková přišla na podzim roku 1925 podívat na natáčení filmového životopisu Josefa Kajetána Tyla, zajímalo ji ze všeho nejdřív: Kdo hraje mého tatínka?

Osmašedesátiletá herečka byla dcerou herce a divadelního režiséra Františka Josefa Čížka, Tylova blízkého přítele a člena jeho kočovné divadelní družiny, ve které si našel i manželku a matku svých dětí. Marie se narodila v roce 1857, rok poté, co nevyléčitelně nemocný a zbědovaný autor textu české národní hymny skonal na slámě v plzeňském chlévě.

Marie šla ve stopách svých rodičů a dala se k divadlu. Provdala se za divadelního režiséra Tomáše Kratochvíla, a když se jejich kočovné divadelní společnosti přestalo dařit, usadili se v manželově rodném Rakovníku, kde se především Marie nadšeně zapojila do divadelního a sokolského dění. Hrála, režírovala, recitovala, udělovala rady mladým začínajícím hercům, přednášela o svém zbožňovaném Tylovi. S rakovnickými ochotníky naposledy hrála v roce 1924.  

Film o Tylovi připravovala společnost Svetofilm k sedmdesátému výročí Tylova úmrtí, které připadlo na rok 1926. Měl to být velkolepý příspěvek k dramatikově památce, první opravdový český velkofilm s výpravnými davovými scénami (včetně bojů na pražských barikádách v revolučním roce 1848), malebnými záběry českých měst a krajin, efektními snovými pasážemi, jaké v českém filmu ještě nebyly k vidění a bravurními hereckými výkony v podání více než padesáti sólistů Národního a Vinohradského divadla v čele se Zdeňkem Štěpánkem, který exceloval už v úspěšné divadelní variaci Tylovy biografie. Štěpánek se podílel i na scénáři, který napsal společně s režisérem Vinohradského divadla Bohušem Stejskalem. Příběh rozvrhli do osmi dějství a předehry z Tylova dětství. Plánovaná stopáž: více než dvě hodiny strhující vlastenecké podívané. Režíroval Svatopluk Innemann, točilo se na kameru s ručním pohonem a stále ještě bez zvuku.

Když Marii Kratochvílové – Čížkové ukázali představitele jejího tatínka, začala mu se slzami v očích upravovat garderobu. Takhle nosil tatínek klobouk, takhle vázanku. Zdeňkovi Štěpánkovi pak věnovala z vděčnosti a na památku Tylův rukopis, jednu z vzácných památek na věrozvěsta českého vlasteneckého divadla, které zdědila po otci. Štěpánek si rukopis odvážel z natáčení s posvátnou úctou.

Scéna, do jejíchž příprav Marie Kratochvílová – Čížková nečekaně zasáhla, popisuje okamžik, kdy se Tyl poprvé po mnoha letech setkává s Karlem Havlíčkem, oba nemocní a zlomení, dva mučedníci, kteří se obětovali za lepší budoucnost českého národa. Pojilo je přátelství a společný cíl, pak je ale rozdělila Havlíčkova nespravedlivá, odsuzující kritika Tylovy vlastenecké novely Poslední Čech. Rozešli se ve zlém, Tyl se proti Havlíčkovi neodvolatelně zatvrdil, teprve náhodné setkání v Německém Brodě je znovu sblíží.

Shrbený, šedivý Tyl se namáhavě vleče ulicí, zavěšený do svého věrného souputníka Čížka, zatímco Havlíček, šourající se o holi a pokašlávající, zvídá u svého společníka: Kdo je to? Spisovatel Tyl, odpoví.  Havlíček nevěří svým očím. To že je Tyl? Tyl míjí Havlíčka nevšímavě, nepoznává ho. Náhle se však zarazí, otočí hlavu, pohlédne do strhané, popelavé tváře s povědomými rysy. Odkud ji zná? Havlíček strnule mlčí, Tyl váhá. Je to on? Není? Když se nejistota změní v poznání, Tylův pronikavý pohled znovu vzplane stravujícím nepřátelstvím, ale nerozhoří se. Jen vyšlehne a neškodně pohasne ve Štěpánkově brilantní herecké etudě. Havlíček bázlivě nabídne Tylovi ruku ke smíru. Tyl ji s dojetím přijímá.

Přestože se scéna odehrává v Německém Brodě, točila se v Rakovníku. U Vysoké brány, ve Vysoké ulici a v přilehlých starodávných uličkách. V posledním záběru Havlíček a Tyl společně odcházejí dolů pozvolně se svažující Vysokou ulicí, šourají se po hrbolatém dláždění vstříc vytáhlému domu U Samsona, v jehož průčelí ale ještě nejsou vidět renesanční biblická sgrafita se zápasícím silákem Samsonem, která teprve budou objevena pod nánosem omítek. Čížek a Havlíčkův společník sledují odcházející dvojici, záhyby Čížkovy peleríny a kabátu Havlíčkova společníka se vlní pod nárazy podzimního větru a nad jejich hlavami se přes celý záběr táhne křivolaká linie starých rakovnických střech z šindele a slámy, která končí u Pangrácova domu se čtveřicí úzkých oken vyhlížející ze stínu podstřeší.  

Od filmu J. K. Tyl se začala odvíjet filmová historie Rakovníka. Začala přesně v čase 1 hodina 30 minut, kdy se Rakovník objeví na plátně poprvé. Ve své nepočetné filmografii Rakovník většinou představoval bezejmenné, nekonkrétní město anebo zaskakoval za jiné jako v případě scény Havlíčkova a Tylova setkání v Německém Brodě. Ve svém úplně prvním filmovém vystoupení ale je sám sebou. Rakovníkem.

Ve vypravěčské vsuvce, která uvozuje následující scénu, to stojí bílé na černém.

Jsme v Rakovníku.

Čerň filmového plátna se otevírá a odhaluje pohled do Kamenné ulice, která vede od náměstí k České chalupě. Ulicí stoupají dva muži.

Básník Boleslav Jablonský přijel do Rakovníka navštívit přítele Tyla, který se ve městě zastavil se svou kočovnou divadelní společností. Jediné stálé pražské divadlo, o které se dělili Češi s Němci, propustilo všechny české herce, protože se prý české divadlo nebezpečně rozpíná na úkor německého. Dramatik a dramaturg Tyl dostal výpověď jako první. Z vyhoštěných herců sestavil divadelní soubor, se kterým se teď nuzně protlouká po venkovských štacích.

Stařičký průvodce vede básníka do odlehlých končin města, kde Tyl nalezl pro sebe a pro svou početnou rodinu s houfem dětí chudobné přístřeší. Jablonský kráčí vedle upovídaného průvodce, ruce zamyšleně složené za zády, na schýlené hlavě klobouk s širokou krempou, nahrbená záda napínají dlouhý plášť. Dvojice kráčí osaměle neširokou a nerovnou ulicí. Nevidíme jim do tváře, kamera je sleduje zezadu a z uctivého odstupu. Jdou zvolna jednotvárnými houpavými kroky. Vzdalují se. Ulice je prázdná, jediné otevřené okno dává naději, že tady přece jen nevymřel všechen život.

V pozadí se do závratné výšky tyčí štíhlá gotická věž, Vysoká brána.

Obraz se zatmívá.

Historicky první filmový záběr z Rakovníka trvá sotva tři vteřiny.

Roman Hartl

Převzato z měsíčníku Radnice

Datum vložení: 2. 1. 2023 14:29
Datum poslední aktualizace: 3. 1. 2023 8:47
Autor: Správce Webu

Infocentrum

ROUBENKA - LECHNÝŘOVNA

Roubenka

MKR

SK

Cyklování

Informační měsíčník města

Tip

Questing
v Rakovníku

Questing

Máte rádi hádanky, detektivní úkoly, tajemství a zábavu?

Vydejte se po stopách
strašidelné rakovnické legendy!

Herní plán zdarma
 



Vyzkoušejte i další
rakovnický quest


Letem vodním
světem

Quest připravila Střední škola,
Základní škola a Mateřská
škola Rakovník

Quest najdete zde

 

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30
9
31
9
1
9
2
9
3
11
4
9
5
11
6
7
7
9
8
8
9
11
10
10
11
12
12
11
13
9
14
10
15
10
16
10
17
9
18
12
19
8
20
8
21
9
22
10
23
10
24
10
25
9
26
10
27
8
28
8
1
8
2
7
3
7
4
7
5
7

TRHY NA NÁMĚSTÍ

Trhy na Husově náměstí:

od konce února 2023 

nahoru

Možná hledáte

Mohlo by vás zajímat

Oblíbené výletní cíle v okolí


Městské informační centrum Rakovník