Vysoká brána

Budování kamenných městských hradeb bylo nejnákladnějším a nejambicióznějším stavebním podnikem v dějinách Rakovníka. Začalo v roce 1516 položením základního kamene Pražské brány, a přestože pokračovalo po celé šestnácté století, prstenec hradeb dlouhý téměř dva kilometry se nikdy nepodařilo úplně uzavřít. Sousto, které si Rakovničané ukousli, bylo zkrátka příliš velké. A to doslova. O obrovských proporcích budovaného díla dodnes svědčí fragmenty městské hradby, dochované u Pražské a Vysoké brány, široké přes jeden metr a vysoké asi šest metrů, a především dvě z původních čtyř bran, které střežily vstup do města na čtyřech světových stranách. Celkový obraz městského opevnění je však třeba doplnit ještě o zastřešený dřevěný ochoz v koruně hradeb a půlkruhové bašty, které hradbu zesilovaly v nepravidelných, přibližně šedesát až devadesát metrů širokých rozestupech.

Budování hradeb zahájili Rakovničané postavením Pražské brány (1516-7) a rok nato se pustili do podstatně náročnějšího budování Vysoké brány ve formě téměř padesát metrů vysoké gotické věže. Že Vysoká brána šplhá skoro až do nebe, mělo pádný důvod. Vysoká brána totiž měla být tak vysoká, aby z ochozu věže bylo vidět přes hřeben Bendovky, který se táhne severně od města a který představoval Achillovu patu při obraně Rakovníka, jelikož umožňoval nepříteli nepozorovaně proniknout až téměř na dosah města. Vidět přes Bendovku znamenalo získat v případě útoku rozhodující náskok, dostatek času k zalarmování obránců a přípravu k boji.

V minulosti sloužila Vysoká brána i jako městské vězení, v současnosti ovšem skýtá rozhodně příjemnější zážitky - úchvatnou vyhlídku na město a jeho okolí, expozici historických fotografií Rakovníka a expozici gotických deskových oltářních obrazů.

Otevírací doba:

• Květen, červen, září: st, so, ne 9.00 - 12.30, 13.00 - 17.00 hodin
• Červenec, srpen: út-ne 9.00 - 12.30, 13.00 - 17.00 hodin