Další osobnosti

BALAŠ Zdeněk (1904 – 1997)

Malíř, grafik, středoškolský profesor na odborné škole výtvarné v Praze. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze, na Ministerstvu kultury i v Galerii hlavního města Prahy.

BĚLOHLÁVEK Felix (1893 – 1980)

Dramatik, básník, povídkář, violloncelista. Notář v Rakovníku. Autor sbírky povídek Tamara Artamonová a jiné, divadelních her Ohnivec, Žebrák – zvon rakovnický, Bludiště a dalších a osmi desítek básní (tiskem vyšlo necelých třicet). Byl vynikajícím violloncelistou.

BENÍŠKOVÁ Otýlie (1882 – 1967)

Nejpřednější osobnost českého herectví. Účinkovala v Budilově herecké společnosti v Plzni, ve Vinohradském divadle, v Národním divadle v Brně. Dvacetileté angažmá v divadle v Plzni, po roce 1945 účinkuje v divadle „D34“ u E.F.Buriana. Národní umělkyně, čestná občanka města Rakovníka.  

BRADSKÝ Václav Theodor (1833 – 1881)

Absolvent rakovnické reálky, hudební skladatel, operní pěvec, učitel hudby, dvorní skladatel německé šlechty, skládal drobné skladby, písně i opery.

BROCK Robert (1905 – 1979)

Maturoval na rakovnické reálce, zasloužilý umělec, profesor, dirigent orchestru ND v Praze, student dirigování u prof. V.Talicha, působil v zahraničí – Bern, Rostock, Brémy, dirigent v Osvobozeném divadle V+W, šéf filharmonie v SSSR. Před válkou se vrací domů, pracuje jako dělník, vězněn v Terezíně, po válce dirigent opery v Brně, šéfem Opery v Praze, profesor a vedoucí katedry dirigování na AMU v Praze. V klasickém repertoáru převládá W. A. Mozart.

BRŮŽEK Zdeněk (1933 - 2000)

Středoškolský profesor, od roku 1969 vyučující na rakovnickém gymnáziu. V letech 1990-1992 poslanec Federálního shromáždění. Zakladatel a 25 let vedoucí Souboru uměleckého přednesu, autor scénářů a textů všech představení. Jeho aktivity zasahovaly do veškerého kulturního života ve městě.

BURIAN Emil František (1904 –1959)

Všestranný talent, syn barytonisty Emila Buriana, národní umělec, režisér, hudební skladatel a ředitel divadla D34, člen literární skupiny Devětsil, 10 let šéf činohry v ND v Brně, ve válce vězněn v koncentračních táborech. Po válce obnovil činnost divadla „D34“ – dnes Divadlo E. F. Buriana, básník, spisovatel, zpěvák, dramaturg, filmový a divadelní režisér, novinář. Své náměty čerpal z lidových tradic.

CIKÁNEK Antonín (1934 –1967)

Publicista, ředitel okresního archivu, iniciativní kulturní pracovník, projevoval mimořádný zájem o historii, má velký podíl na kulturním životě Rakovníka. Jako archivář objevil mnoho zajímavých a důležitých dokumentů a záznamů.  

CRINITUS David z Hlavačova (1531 – 1586)

Humanista, radní písař v Rakovníku. Veřejně a literárně činný, zručný kreslíř a rytec, hudebně vzdělaný. Řadí se k významným osobám literárního života 16.stol, patří mezi zakladatele latinské duchovní poezie, je autorem českých, latinsko-českých a latinsko-německých skladeb. Jeho jméno je nerozlučně spjato s obdobím největšího hospodářského rozmachu Rakovníka. Svými verši doprovázel všechny rodinné i veřejné události, verše vkládal i do úředních žalmů. Rakovničany hájil Crinitus před císařem a město povznášel svojí vzletnou poezií. Jako majitel jednoho pivovaru sepsal sladovníkům nová cechovní pravidla.

ČECH Jaroslav (1928 – 2003)

Student a později profesor na reálném gymnáziu v Rakovníku, člen souboru Rakovnické opery a 1. tenor v Pěveckém souboru Pražských učitelů. Se souborem poznal zahraniční hudební sály v Haagu, Amsterodamu, Rotterdamu, Paříži, Montrealu, Ženevě, Londýně i ve Švédsku. Zakládající člen Divadla hudby a poezie v Rakovníku.

ČERMÁK Josef (1853 –1917)

Starosta města Rakovníka (1893-1914), zakladatel městských sadů, dal podnět k vytvoření městské kanalizace „aby město Rakovník bylo čítáno mezi města úpravná a turisticky vyhledávaná“. Restaurováním a péčí zachraňoval starobylé památky, nechal vydláždit a světly z nové plynárny opatřit náměstí a ulice.

DIEPOLT František (1889 –1942)

Středoškolský profesor, činný v kulturním životě města. V roce 1938 nastoupil do funkce starosty města Rakovníka, podařilo se mu dát základy pro vznik městské hudební školy. Aktivní člen a v posledních letech župní starosta TJ Sokol. V roce 1941 zatčen, umírá v Osvětimi.  

FLEMÍK Kašpar, FLEMÍK Matouš

Mistři svobodného umění, zvonaři, žili v Rakovníku koncem 16. století. V roce 1589 společně přelili zvon Dominikal (Dominik) ze zvonice u chrámu sv. Bartoloměje. Z jejich rukou pochází rakovnické zvony Poledníček, Ježíš a Josef.

FOJTÍK Josef (1890 – 1966)

Sochař, profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Vyučen kamenosochařem, studium na odborné sochařské škole a poté na UMPRUM, na této škole vyučoval všeobecné sochařství 38 let. Autor portrétu Z. Wintra před Muzeem T. G. M. a soch alegorie Práce na Komerční bance. Vyznamenán na výstavě v Paříži. Městu Rakovník odkázal bohatou sbírku plastik.

GÖRTLER MIROSLAV (1911 - 1982)

Historik, významný školský a kulturní pracovník. V Rakovníku působil jako profesor, později i jako ředitel Wintrova reálného gymnázia a okresního archivu. Během 2. světové války byl vězněn v koncentračních táborech . Je autorem celé řady vědeckých i populárních statí z politického, historického i odbojového života. Našemu městu věnoval studie Zikmund Winter a Rakovník a Husovy reliéfy na rakovnických knižních vazbách. Po odchodu z Rakovníka působil jako vedoucí Krajského pedagogického střediska v Praze.  

GRYLLUS Jan st. ( ? - 1598)

Rakovnický humanista. Jméno Gryllus (Cvrček) převzal po nevlastním dědovi Cvrčkovi. Cestoval v cizině, v roce 1550 se usadil v Rakovníku a spravoval zděděný majetek. Za Rakovník se přimlouval při jednání s křivoklátskou vrchností a v poselstvích zasílaných do Prahy k obhájení městských práv. Majestátem z roku 1571 nabyl erbu a titulu z Gryllova. V roce 1588 byl purkmistrem. Psal české spisy.

HAVLÍČKOVÁ Zdeňka (1848 - 1872)

Dcera Karla Havlíčka Borovského, „dcera národa“. V letech 1868-70 žila v rodině Aloise Pravoslava Trojana v Rakovníku v nedobrovolném vyhnanství kvůli svému „vlastenecky“ nepřijatelnému vztahu s důstojníkem rakouské armády. Časem si v Rakovníku zvykla, účastnila se i zdejšího společenského života.

HOVORKA František (1801 –1873)

Archivář, knihovník, divadelní ochotník, povoláním malíř pokojů. Patřil k prvním buditelům Rakovníka. Zasloužil se o založení městské knihovny a byl jejím prvním knihovníkem. Hovorka byl zakladatelem divadelního ochotnického spolku, kde režíroval i vytvářel kulisy. Největší zásluhy má na záchraně dokumentů pro rakovnický archiv. Dokumenty ošetřil, svědomitě opravoval a pod hesla setřídil. Z Hovorkových archivních dokumentů čerpal materiály pro svoji spisovatelskou činnost Zikmund Winter.

CHLUMČANSKÝ Václav Leopold (1749 –1830)

Rytíř z Přestavlk a Chlumčan, pražský arcibiskup. Anonymně složil 140 000 zlatých a dal pokyn, aby byly použity k založení reálné školy v Rakovníku. Jeho anonymita byla odkryta rakovnickým hrabětem Chotkem v roce 1827. Zpočátku byl nápad Chlumčanského nepochopen, takže stavba budovy byla započata až v roce 1832, dva roky po jeho smrti, bez velkých okázalostí, byla škola otevřena 4. 10. 1833.

JANDAČ Petr (1866 - 1916)

Právník s velkými znalostmi, tajemník městských úřadů, kulturní pracovník, stoupenec pokrokového hnutí, přebudoval městskou knihovnu, propagátor zřízení veřejné čítárny ve městě, zakladatel časopisu Rozhledy.

JAROŠ Gustav – GAMMA (1867 -1948)

Literární kritik, povídkář, autor prvních českých esejů. Psal drobné prózy, monografie i výchovné a mravní pohádky, jeden z prvních průkopníků umělecké výchovy mládeže u nás. Dopisovatel Rakovnických novin. Za okupace pronásledován.  

KLOUČEK Celestin (Celda) (1855 – 1935)

Sochař, spisovatel, absolvent rakovnické reálky, profesor UMPRUM v Praze. Působil v Berlíně, ve Vídni a ve Frankfurtu jako profesor dekorativní orientální plastiky. Studuje sgrafita, výzdoba skulptur na zámku v Průhonicích, autor sgrafitové výzdoby nádvoří Národního muzea v Praze. Vyznamenání na mnoha zahraničních výstavách. Zajímal se o paleontologii, své poznatky publikoval v odborných článcích.

KOČKA Václav (1875 – 1951)

Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea.. Dopisovatel Rakovnických novin. Za okupace pronásledován.

KOLÁŘ Radomír (1924 – 1993)

Malíř, grafik, ilustrátor knih, tvůrce poštovních známek. Student rakovnického gymnázia, výtvarné začátky u prof. R. Pucholta. Po studiích pracuje v Akademii jako odborný asistent, posléze jako profesor AVU. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze a ministerstva kultury.

KOTÍK Pravoslav (1889 – 1970)

Malíř, grafik, kreslíř. Student rakovnické reálky a UMPRUM, středoškolský profesor kreslení. V době okupace bylo malíři zakázáno vystavovat svá díla. Vystavoval v galeriích na mnoha místech v republice i v zahraničí. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze a v Galerii hlavního města Prahy. Čestný občan města Rakovníka.

KOUBEK Karel (1913 – 1988)

Umělecký fotograf, zakladatel rakovnického klubu amatérských fotografů Amfora. Účast na zahraničních výstavách po celém světě. Autor fotodokumentů o vývoji města a jeho lidech.

KUŠTA JAN (1845 – 1900)

Významný geolog a paleontolog světového významu. Osmnáct lep působil jako profesor rakovnické reálky. Zabýval se zejména zkoumáním útvarů Rakovnicka. Popsal bohatou flóru kamenouhelného útvaru u Rakovníka a Petrovic. Jeho největším objevem je nález stanice diluviálního člověka u Lubné. Dokázal, že člověk u nás žil již v dobách naplavenin. Napsal více než sedmdesát vědecko-geologických pojednání. Ke Kuštově poctě byl po něm pojmenován i nový druh severoamerických pavouků - Kuštarachne. 

LÁTAL Jan (1906 – 1982)

Zvěrolékař, amatérský malíř, kreslíř portrétů a starého Rakovníka. Zaměřil se na kresby rakovnických památek a architektonických zajímavostí města. Výtvarník v souboru rakovnického „Divadélka před branou“.

LEVÝ František (1844 – 1920)

Historik města, student rakovnické reálky, pracovník v Trojanově notářské kanceláři. Prostudoval a pomohl uspořádat rakovnický archiv. Z archivních dokumentů čerpal látku k rozsáhlému dílu „Dějiny královského města Rakovníka“. Toto i další díla věnovaná rodnému městu dokončil v Přerově, kam se přestěhoval. Levého práci ocenil spisovatel Zikmund Winter.

LEXA František (1878 – 1963)

Malíř, krajinář, student UMPRUM, středoškolský profesor na rakovnické reálce. Výborný pedagog, k jeho žákům patřili rakovničtí malíři Z. Balaš, P. Kotík, A. Pelc. Na svých obrazech zachytil nálady města.

LIBERTIN Jan Ignác (1689 – 1756)

Básník, národní buditel. Autor knih o výchově mládeže a mravech, také autor knih náboženských. Působil jako kněz a kaplan. V Rakovníku založil nadaci pro chudé a zděný dům (dnes děkanství) věnoval rakovnické obci. Studoval městský archiv, z něhož získal značné znalosti o městě.

LIBRA František Albert (1891 – 1958)

Architekt, přední tvůrce české moderny. V Rakovníku realizoval několik staveb, mj. budovu městské spořitelny (dnes KB) na Husově náměstí, budovu hospodářské školy (MOA), urnový háj s pomníkem bratří Burianů. Je též autorem nerealizovaného regulačního plánu města.  

LINHART Jan (1860-1904)

Podnikatel, zakladatel známé rakovnické strojírny a slévárny, proslavené výrobou chmelových sušáren. Kvalitní Linhartovy sušárny používali i chmelaři v Německu, Rusku nebo Maďarsku. Kromě sušáren získaly firmě Jan Linhart věhlas i další výrobky – lisy, čerpadla nebo hydraulické zvedáky.

MALEC FERDINAND (1847 – 1922)

Pilný kronikář města. Původně vyučený truhlář, později působil jako státní cejchmistr. Zasloužil se o rozvoj Řemeslnické besedy v Rakovníku, o zdejší pěvecko-hudební spolek a ochotnický spolek. Dvacet let byl městským zastupitelem. V letech 1890 až 1911 působil jako městský kronikář. Sepsal Paměti města Rakovníka v 19. století, které věnoval v roce 1914 muzeu.

MARKUP František (1902 – 1970)

Spisovatel, vyučený krejčí, později pracuje jako kancelářský úředník rakovnické obce a městský knihovník. Pracoval také jako prodavač, redaktor baťových novin a dílenský manipulant, byl úředníkem rakovnické spořitelny. Píše fejetony a kratší články, svůj první román vydává na pokračování v Lidových novinách. Autor pohádek pro děti i stovky rozhlasových her, z nichž mnohé mají vztah k Rakovníku. V letech 1958 – 1962 pracuje F. Markup jako městský a okresní archivář.  

MARTINOVSKÝ Michael Jan Pavel (1808 - 1873)

Hudební skladatel, 17 let ředitel první české reálky v Rakovníku, autor prvních českých čtverozpěvů. Z přátelství se spisovatelem K. J. Erbenem vznikly zharmonizované sbírky národních písní, byl varhaníkem a později ředitelem hudby na Strahově. Za jeho vedení reálky bylo ve škole založeno vlastivědné muzeum a byla podporována činnost školní knihovny, z peněz přijatých za své skladby založil fond na podporu studia chudých žáků. Martinovský ovlivňoval veškerý kulturní život ve městě.

MEJSTŘÍK Karel (1902 – 1994)

Spisovatel, učitel, inspektor kultury, ochotnický divadelník, režisér a novinář. Zakládající a dlouholetý člen redakce Rakovnických novin. Rakovnicko a místní obyvatelé jsou nejčastějším námětem jeho literárních děl. Knihy jsou doprovázeny pozoruhodnými ilustracemi místních malířů (V. Rabas, R. Kolář). Mejstřík je autorem divadelních her a knihy vzpomínek na významné osobnosti Rakovnicka „Jak jsem je potkal“.

MIČKA Ladislav (1903 – 1987)

Ředitel spotřebního družstva Budoucnost, správní a kulturní pracovník, spoluzakladatel Rakovnických výtvarných salonů, dopisovatel regionálních periodik. Autor dvoudílné publikace „Kulturní tvář Rakovnicka“ věnované osobnostem spojeným s regionem.

MOCKER Josef (1835 – 1899)

Významný český architekt a restaurátor. V Rakovníku upravil do dnešní novogotické podoby kostel svatého Bartoloměje na Husově náměstí. 

MOHL Antonín (1859 – 1924)

Chmelařský odborník, zakladatel Českého spolku chmelařského pro království České (1894), odborný spisovatel, především z oblasti chmelařství (Naše a jinokrajné chmelařství, Z minulosti českého chmelařství, Rostliny průmyslové). Byl též starostou města.

NONFRIED FRANTIŠEK (1910 – 1975)

Sochař a keramik. Rakovnický rodák a absolvent zdejší reálky vystudoval UMPRUM v Praze. Do povědomí našeho města se zapsal především dvěma díly, která věnoval rakovnickému muzeu – portrétem Dr. Kamily Spalové a sochou Nezaměstnaného. Své práce vystavoval v mnoha českých městech a také v Paříži a Římě. Nechyběl na žádném z Rakovnických salónů. Dlouhá léta působil jako učitel LŠU ve Staré Roli u Karlových Varů. V posledních letech života se věnoval tvorbě uměleckých plastik svářením kovů.  

NOVOTNÝ Otakar (1880 – 1959)

Architekt, přední tvůrce české moderny. Podle jeho návrhu byla v Rakovníku postavena budova sokolovny a tzv. Lexova vila v Čermákových sadech.

OMÁČKA JOSEF (1869 – 1939)

Hudební skladatel, sbormistr a ředitel hudební školy v Rakovníku. Vystudoval pražskou varhanní školu a posléze i pěvecko-hudební školu. Působil jako ředitel kůru ze Zbraslavi a po příchodu do Rakovníka se stal roku 1918 zakladatelem a dirigentem nového orchestrálního sdružení, ze kterého vznikla Rakovnická filharmonie. Nastudoval a s tělesem uvedl celou řadu kantátových a chrámových koncertů, ale i operet a dvě opery Hubička a Prodaná nevěsta. Je autorem 222 skladeb, z poloviny chrámových.

OSVALD Karel (1899 – 1948)

Přední chmelařský odborník, šlechtitel chmele. V době druhé světové války vedl Výzkumnou stanici chmelařskou v Rakovníku. Během působení v Rakovníku vydal své nejvýznamnější knihy Barva chmele a Zkoušení chmelových odrůd. Osvaldovy klony žateckého poloraného červeňáku jsou nejrozšířenější variantou chmele pěstovanou v České republice  

PÁNEK Tomáš Antonín (1901 – 1983)

Spisovatel, autor dobrodružných románů z prostředí letectví a námořnictví. V Rakovníku chodil do školy, jeho učitelem byl Jan Renner, na něhož vděčně vzpomíná v jednom ze svých románů.

PELC Antonín (1985 – 1967)

Akademický malíř, grafik, karikaturista, profesor VŠUP a AVU, absolvent rakovnické reálky. Spolupracovník celé řady redakcí, kam přispíval svými břitkými karikaturami. V Lidových novinách provází kresbami politické a kulturní události. Malíř kubistických zátiší, krajin a figur, významný ilustrátor. Účastník Rakovnických výtvarných salonů.

PELDRRZIMOVIUS – STEPHANIDES Jan (? - 1592)

Český skladatel, školní inspektor, člen správní rady města. Skladby věnoval místním měšťanům – zachovaly se v jednotlivých hlasech, v Rakovníku zachováno 6 latinských a 9 českých zpěvů.

PUCHOLT Rudolf (1881 – 1947)

Malíř, grafik, středoškolský profesor kreslení na rakovnické reálce v letech 1906-1933. Milovník a malíř rakovnických starobylých památek. Výstavy v Praze i v zahraničí. Vychoval řadu významných výtvarníků.

PUNČOCHÁŘ VENDELÍN (1910 – 1977)

Kulturní pracovník, dlouholetý ředitel rakovnické knihovny a publicista. Do knihovny nastoupil v roce 1931 po dokončení studií na rakovnické reálce. Za jeho více než 40letého vedení městské knihovny vzrostl podstatně počet knižních svazků, knihovna rozšířila svůj rozsah působnosti na celý okres a zaznamenala nebývalý rozmach. Je autorem publikace Průvodce po Rakovníku, jedné básnické sbírky a řady odborných pojednání v časopisech a novinách. Byl spoluzakladatelem Divadla hudby a poezie, pořadatelem výstav děl rakovnických výtvarníků, divadelní ochotník a režisér.

RABAS Václav (1885 – 1954)

Malíř, grafik, národní umělec. Absolvent rakovnické reálky a Akademie výtvarných umění v Praze. Nejvíce ho proslavily obrazy rodného kraje, používal všechny výtvarné techniky, maloval krajiny i portréty. Výstavy doma i v zahraničí. Malířovy obrazy jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie, jeho jméno a stálou expozici díla představuje v Rakovníku Rabasova galerie.

RENNER Jan (1869 – 1959)

Spisovatel, archivář, historik, učitel a ředitel školy v Rakovníku. Dlouholetý správce městského muzea, před zničením zachránil spoustu důležitých dokumentů. Renner je autorem historických děl z Rakovnicka. Psal články do Věstníku rakovnického muzea, Vlastivědného sborníku a Rakovnických novin.  

SIXT z Ottersdorfu (asi 1500 – 1583)

Rakovnický rodák, humanista, významný sněmovní řečník, kancléř Starého Města pražského, radní písař, překladatel a spisovatel. Za aktivní hnutí ve stavovském protihabsburském odboji byl potrestán ztrátou úřadu a vězením. Jeho popis událostí let 1546 -1547 (Dennopis či Historie oněch dvou nepokojných let v Čechách) se stal pro historiky cenným dokumentem.

SMETANA Gabriel (1855 – 1933)

Občanským povoláním učitel, v letech 1899-1917 ředitel obecné a měšťanské školy v Rakovníku. Zakladatel časopisu Malý čtenář, vycházejícího v letech 1882-1941. První ročníky vydal vlastním nákladem, redakci časopisu vedl až do roku 1924.

SMÝKAL Radim (1942 - 2007)

Hudební pedagog, skladatel, dirigent pěveckého sboru, vedoucí symfonického orchestru, ředitel hudební školy v Rakovníku. Spolupracoval s divadelními spolky, ovlivňoval po celé roky hudební život ve městě a vychoval mnoho nadějných hudebních talentů.

SOUKUP Jan (1867 – 1933)

Významný etnograf. Občanským povoláním učitel, od roku 1905 na reálce v Rakovníku. Autor řady kulturně-historických studií, publikoval především ve sborníku Český lid, kde patřil k nejpilnějším přispívatelům. Napsal mimo jiné studie Památky, obyčeje a pověry kovářské nebo Pije jako Holandr (Z dějin českého pořekadla). Spoluzakladatel rakovnického Muzejního spolku.

SPALOVÁ Kamila (1871 - 1953)

Za Rakouska je první učitelkou, která dosáhla titulu doktor filozofie. Spisovatelka, ředitelka školy. Autorka významných prácí z oboru zeměpisného a učebnic. Podílela se na vydání velkých obrazových publikací prezentujících zajímavá místa Československa, autorka cestopisných příruček. Dopisovatelka do Věstníku rakovnického muzea, Vlastivědného sborníku a Rakovnických novin.  

SPĚVÁČEK Jiří (1923-1996)

Vedoucí vědecký pracovník Československé akademie věd, absolvent rakovnického gymnázia, přední historik a specialista na středověké dějiny, zvláště na dobu Karla IV. O tomto panovníkovi vydal první ucelenou monografii, za kterou obdržel národní cenu ČSR. Je autorem více než 130 vědeckých studií a článků a více něž 40 odborných recenzí.

ŠPAČKOVÁ Maru (1905 –1968)

Výrazná postava rakovnického hudebního života, učitelka, sólistka Rakovnické opery. Svůj lyricko – dramatický soprán uplatnila v mnoha rolích, které v Rakovnické opeře vytvořila.

ŠTEMBERA Matěj Drahomír ( 1806 – 1879)

Lidový lékař, český buditel. Spolu s F. Hovorkou je zakladatelem městské knihovny, je prvním vedoucím spolku českých ochotníků divadelních. Štembera je literárně činný, vydal první český Místopis královského města Rakovníka, překlad z němčiny doplnil podle nově objeveného rukopisu. Napsal řadu lyrických básní, je v kontaktu s J. K. Tylem a přítelem K. J. Erbena, který jej několikrát v Rakovníku navštívil.

ŠUBERT Jindřich (1882 – 1948)

Ředitel městských úřadů, nadšený propagátor rodného města, iniciátor všech kulturních akcí, organizátor výstav výtvarného umění, divadelních představení i přednáškových večerů. Spoluzakladatel Společnosti přátel umění v Rakovníku a Rakovnických novin.Vězněn v koncentračních táborech, po válce předseda Svazu osvobozených politických vězňů.

TITTELBACH Vojtěch (1900 – 1971)

Akademický malíř, ilustrátor, portrétista, grafik. Absolvent rakovnické reálky, profesor na AVU. Spoluzakladatel časopisu TRN, citlivě reaguje na různé směry moderního malířství. Účastník Rakovnických salonů, zastoupen v řadě našich i zahraničních galerií.

TOMÁŠ Zdeněk (1915 –1999)

Sbormistr, dirigent, pedagog, zakladatel Rakovnické opery. Absolvent pražské konzervatoře obor zpěv a sbormistrovství. V letech 1939-1962 ředitel hudební školy v Rakovníku, vyučující zpěvu studenty místního gymnázia. Tomáš měl velkou zásluhu na propagaci hudby, v Rakovníku nastudoval a řídil 451 operních představení s Rakovnickou operou.

TOMEŠ Jan (1862 -1991)

Pedagog, zakladatel moderního hospodářského školství, první ředitel místní rolnickohospodářské školy. Autor několika odborných zemědělských publikací, odborník v oblasti chmelařství, zkušenosti přivezl ze studijních cest z Německa a Dánska. Působil jako redaktor v odborných časopisech.

TROJAN Alois Pravoslav (1818 – 1893)

Právník, notář, člen městského zastupitelství, pokrokový kulturní a politický pracovník. Propagátor výstavby nové budovy českého Národního divadla. Jako člen městského zastupitelství dal popud k regulaci Rakovnického potoka v zájmu zabránění častým záplavám. Trojanova rodina poskytla po úmrtí obou rodičů azyl Zdeňce Havlíčkové, dceři K. H. Borovského.

VÁCHA VLADIMÍR (1902 – 1983)

Malíř, grafik a keramik. Do Rakovníka přišel v roce 1925 a začal zde působit jako avantgardní fotograf. Později se stále více věnuje své velké lásce – malířství. V letech 1938 až 1943 studoval na Ukrajinské akademii výtvarných umění v Praze a pak na AVU. Inspiraci hledal při zahraničních cestách – navštívil např. Holandsko, Anglii, Belgii nebo skandinávské země. Své obrazy a keramické práce vystavoval pravidelně na Rakovnických salonech, dále v Praze, v Kladně, ve Slaném a dalších městech republiky.

VOPRŠAL JIŘÍ (1912 – 1957)

Divadelní výtvarník, herec a režisér. Po absolutoriu rakovnické reálky vystudoval Vysoké učení technické v Praze. Byl avantgardním architektem. Vytvořil mnoho moderních divadelních výprav pro „domácí“ scénu Tylova divadla, ale i pro Národní divadlo, Osvobozené, Karlínské a Vinohradské divadlo v Praze, pro oblastní divadla v Pardubicích a Plzni. Spolupracoval i na četných filmových stavbách. Za 25 let své profesionální činnosti vytvořil na 500 vesměs výtečných divadelních výprav. Byl zastoupen na všech Rakovnických salonech. Vopršal byl umělcem, který proslavil Rakovník pro celé republice.  

VYSKOČIL Quido Maria (1881 - 1969)

Vlastním jménem Antonín Ludvík Vyskočil. Básník, prozaik, dramatik. V letech 1901-1909 žil v Rakovníku. Rakovnicko zachytil v románech Holubice v bouři, Stříbrné město, v novele Smutný ďábel, v několika povídkách z havířského života, ve verších atd. V Rakovníku napsal mimo jiné veselohru Jeptiška, u místního knihkupce F. Příhody vydal své verše Pampelišky.

ZYKMUND Václav (1914 – 1984)

Docent CSc, malíř, grafik, výtvarný teoretik. Absolvent rakovnické reálky, VŠ technické a přírodovědecké fakulty UK v Praze. Autor knižních ilustrací i několika samostatných knih, překladů a doslovů. Své články publikoval v časopisech zaměřených na kulturu a umění.

ŽLUTICKÝ Šimon (? - 1626)

Primátor města, literát, druhý písař města Rakovníka, obchodník se stavebním materiálem, půjčoval peníze. Propagátor českého jazyka a národnosti, tajně se hlásil k Jednotě bratrské. Po smrti se jeho manželka zříká velkého dědictví a odchází do emigrace.