Zákostelí

Zákostelí je rakovnická chlouba, oáza všech staromilců – starosvětský kout za kostelem svatého Bartoloměje, shluk výjimečných historických staveb, z nichž jedna každá symbolizuje zásadní epochu v dějinách Rakovníka. V Zákostelí najdete hlavní rakovnický svatostánek, gotický kostel sv. Bartoloměje, dále velkou zvonici, postavenou koncem 15. století pro zvon Žebrák, výjimečný artefakt, majestátní svou velikostí i zvukem, pak je tu i někdejší barokní palác mnichů cisterciáků, který už od třicátých let minulého století slouží jako městské a regionální muzeum, hned vedle se tyčí gotická Pražská brána, postavená v letech 1516-7, o kousek dál hledí do Zákostelí rozlehlá budova první reálky v Čechách (1833; od roku 1937 Gymnázium Zikmunda Wintra), vedle ní se dere do popředí Mayerova vila (1869, čp. 188), ve které prožil svá dětská a jinošská léta enfant terrible české literatury první poloviny 20. století, rakovnický rodák, buřič s vizáží Rasputina - Jaroslav Maria (1870-1942), a nad Mayerovou vilou stojí roubená chalupa, zvaná Lechnýřovna, s expozicí loutek a múzických dějin Rakovníka (Viz Roubenka Lechnýřovna).

Autorem novogotické úpravy kostela sv. Bartoloměje z konce 19. století není nikdo menší než Josef Mocker, spolutvůrce novogotické dostavby pražského svatovítského chrámu. Skvostná gotická kazatelna v interiéru kostela je dílem neznámého mistra z 16. století. Návrh dřevěného baldachýnu nad kazatelnou pochází od Josefa Mockera. Na podestě vstupního schodiště kostela se nachází působivý alegorický mozaikový obraz krvácejícího pelikána - symbolu obětavé smrti Ježíše Krista. Obraz z roku 1895 je zhotoven z takzvané sekané mozaiky, vyráběné zdejší keramickou továrnou - šamotkou. Novější ukázkou zručnosti a tvůrčích schopností rakovnické šamotky je pak obraz Piety na jižní vnější stěně kostela, vytvořený v roce 1934 technikou řezané mozaiky (viz Pieta z rakovnické mozaiky).

Kostel sv. Bartoloměje je běžně přístupný pouze po zamřížované zádveří s výhledem do hlavní lodi i na gotickou kazatelnu.